Výzkumné centrum
Základním posláním výzkumného centra je vysoce specializovaná reflexe mimořádného kulturního dědictví, které se v Brně v podobě jedinečné skladatelské školy 20. a 21. století vytvořilo, a jež se prostřednictvím současné tvůrčí činnosti umělců a vědců na Hudební fakultě JAMU rozvíjí i nadále. Tento odkaz je tedy chápán ve své aktuálnosti a neustále otevřeném a proměňujícím se vývojovém procesu. Jeho výzkum proto představuje variabilní škálu témat bádání i metodologických přístupů, které odráží jak standardní muzikologický výzkum hudebně historiografického, či hudebně analytického charakteru, tak i oblast uměleckého výzkumu, či experimentální a maximálně kreativní umělecké tvorby a její reflexe.
V neposlední řadě je jedním z klíčových záměrů aktivit Centra pro výzkum brněnské kompoziční školy zapojení do mezinárodního výzkumného a tvůrčího kontextu, a to jak v návaznosti na rozvoj dosavadních mezinárodních participací a vazeb, tak i formou hledání a vytváření nového prostoru pro vzájemnou kooperaci.
Odborná profilace aktuálních výzkumných aktivit
V současnosti se výzkum, vedle historiografického mapování brněnské kompoziční školy druhé poloviny 20. století, koncentruje zejména na problematiku parametrů soudobé hudební tvorby, a to jak formou vlastní umělecké praxe, tak pomocí metod uměleckého výzkumu (artistic research), tzn. analýzou a autoreflexí vlastní tvůrčí práce.
Konkrétní výzkumné tematické oblasti tak představují nejaktuálnější prostředky uměleckého vyjádření v oblasti kompozičních procesů, jako např.: mikrointervalové ladění, interaktivní elektronika, neobvyklé hudební nástroje, field recording, vícekanálová reprodukce, instrumentální divadlo, převod vizuálních a haptických parametrů na zvuk, realizace grafických partitur, modulární syntetizéry atd. Daný výzkum je opřen o nejpokrokovější tendence a směry současné kompozice a je realizován za pomoci špičkového experimentálního vybavení. Svým charakterem tak výzkumné centrum HF JAMU snaží vytvořit paralelu k činnosti významných středisek soudobé hudební tvorby, jakými jsou např. Institute of Sonology v Den Haagu, STEIM v Amsterodamu, či pařížský IRCAM.
Základní přehled zkoumaných témat
- evidence a analýza dochovaných pramenů k brněnské kompoziční škole 20. století
- zachycení a zpracování autentických výpovědí žijících pamětníků
- analýza kompozičních metod a stylových specifik brněnské školy v historickém kontextu
- aplikace matematických operací v hudební kompozici,
- sonifikace nehudebních principů z jiných uměleckých nebo vědních oblastí,
- aplikace náhody v hudbě,
- hraniční polohy mezi sónickými a souzvukovými hudebními objekty,
- tvorba nových mikrointervalových systémů,
- vytváření interaktivních grafických partitur,
- experimentální uživatelské rozhraní elektroakustických hudebních nástrojů,
- ovládání elektroakustických hudebních nástrojů s využitím herních prvků,
- hudební algoritmizace,
- progresivní způsoby syntézy zvuku,
- interaktivní sound design,
- neobvyklé způsoby řízení vícekanálové reprodukce.
- sémiotické aspekty hudby současného hudebního umění,
- využití mnohakanálových reprodukčních systémů v soudobé kompozici,
- zvukové instalace atd.
Členové výzkumného centra a témata jejich tvůrčí práce
doc. Mgr. Ing. MgA. Dlouhý, Ph.D. - vedoucí centra
Soukromý archiv D. Dlouhého
Vedoucí Katedry kompozice, dirigování a operní režie HF JAMU. Jako skladatel i interpret se zaměřuje ve své výzkumné činnosti na tvorbu experimentálních hudebních nástrojů a průzkum jejich možností, mikrointervalové ladění, instrumentální divadlo a počítačem podporovanou algoritmickou kompozici (např. transformaci vizuálních dat na hudební a naopak).
Doc. Mgr. MgA. Monika Holá, Ph.D.
Vedoucí Katedry hudebních a humanitních věd HF JAMU. Jednou z hlavních oblastí jejího profesního zájmu je výzkum tvorby autorů 20. století, zejména Janáčka a Martinů, kterým se věnovala v mnoha odborných článcích i publikacích, nevyhýbá se ale ani výzkumu tvorby autorů mnohem současnějších.
Prof. PhDr. Jindřiška Bártová
Pedagožka Katedry hudebních a humanitních věd HF JAMU. Je stálicí v oblasti vědeckého bádání rozkrývajícího detailně brněnské kompoziční snahy od 60. let do současnosti. Na svém kontě má nespočet odborných publikací, z posledních jmenujme dva díly knihy Osobnosti Hudební fakulty JAMU, které redakčně připravila a sama obohatila o čtyři zásadní studie.
PhDr. Petr Lyko, Ph.D. et Ph.D.
foto: Martina Petříková
Pedagog Katedry hudebních a humanitních věd HF JAMU. Jako současný proděkan pro vědu výzkum a strategie má na starosti organizační koordinaci činnosti centra v rámci Hudební fakulty. Ve své vlastní badatelské činnosti se zabývá výzkumem varhan a varhanářství 19. a 20. století.
MgA. Omar Rojas Ruiz, Ph.D.
foto: Kateřina Holoubková
Pedagog Katedry kompozice, dirigování a operní režie HF JAMU. Cílem jeho výzkumné činnosti je vytvoření softwaru s názvem „Lucas Fn“ – prostředku pro realizaci algoritmických kompozic a zvukového designu, vycházejícího z dřívější studie s názvem „Různé aplikace Fibonacciho a Lucasovy sekvence k hudební kompozici“. Vyvíjený software bude zahrnovat generátory souzvuků, rytmických paternů, melodických linií, ostinat a strukturálních schémat, které jsou založeny na Fibonacciho a Lucasových řadách a lze je úspěšně využít v akustické a elektroakustické kompozici.
Mag,art. Otto Wanke, MA
foto: Jaroslava Work
Pedagog Katedry kompozice, dirigování a operní režie HF JAMU. Ve své výzkumné činnosti se zaměřuje na vztah mezi digitálními technologiemi a vývojem vokálně-instrumentální hudby, který zkoumá např. v rámci elektronické, spektrální či multimediální kompozice, přičemž se soustřeďuje na možnosti programovacích prostředí Max/MSP, SuperCollider či OpenMusic.
Mgr. Rodrigo Morales
foto: Hana Slavíková
Pedagog Katedry kompozice, dirigování a operní režie HF JAMU. Tématem jeho uměleckého výzkumu je tvorba videa, včetně interdisciplinární tvorby multimediálních eventů, vizuální a zvukové kompozice, scénické a filmové hudby s výraznou vazbou na kompozicí experimentální hudby.
MgA. Matej Sloboda
Doktorand HF JAMU. Jeho výzkum se zabývá možností uplatnění čistého ladění a hybridních konceptů ladění v případě modifikovaných klávesových nástrojů (např. harmonium, akordeon, klavír) jakožto intonačních stabilizátorů při instrumentální hře, ale také jako učebních pomůcek pro interprety a skladatele, zabývající se teorií ladění a jejím praktickým použitím i mimo oblast mikrointervalové souzvukovosti (výsledkem by mělo být zlepšení interpretačních návyků při koncertním provedení).
MgA. Kristýna Švihálková
foto: Vojta Kába
Doktorandka HF JAMU. Ve svých badatelských a uměleckých aktivitách se zaměřuje na problematiku instrumentálního divadla, a to jak reflexi jeho vývoje a podoby současné scény, tak i na hledání interpretačně-kompozičních možností propojení tohoto fenoménu s vybranými postmoderními principy.
MgA. Ing. Radim Hanousek
foto: Iva Vlesiva
Doktorand HF JAMU. Jako interpret i autor se zabývá hudebním materiálem na pomezí kompozice a improvizace. Pracuje s nadžánrovými ansámbly, ve kterých využívá řízenou i volnou improvizaci a kombinace různých notací (odklasické až po zcela otevřenou) za účelem rozšířit zvukové možnosti ansámblu tvořeného akustickými nástroji.
Mgr. Ondřej Musil, Ph.D.
Pedagog Katedry kompozice, dirigování a operní režie HF JAMU. Jeho odborným zaměřením je filmová hudba, hudební teorie a formy, hudební software a hardware a hudební pedagogika. Vedle pedagogické a vědecké činnosti se aktivně věnuje opernímu zpěvu, hře na strunné drnkací nástroje, kompozici, studiovému nahrávání a hudební publicistice.
BcA. Mgr. Markéta Musilová, Ph.D.
foto: Jan Mikolášek
Pedagožka Katedry hudebních a humanitních věd HF JAMU. Od roku 2016 je sbormistryní Pěveckého sboru Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, spolupracuje s pěveckým sborem Vox Iuvenalis při VUT v Brně a příležitostně i s dalšími brněnskými soubory. Jejím odborným zaměřením je především sborová tvorba českých autorů, instrumentální hra, hudební teorie a pedagogika. Kromě toho se věnuje hudební publicistice a editorství.