Téma: Vztah

100 námětů na improvizační aktivity pro kolektivní tvorbu

Jakmile improvizuje více než jeden hráč, vznikající hudba je výsledkem momentálních vztahů mezi hráči. Od prvního momentu, kdy spolu hráči improvizují, vzniká mezi nimi „spojení“ či „vztah“, který se během improvizace dál rozvíjí. Jakákoliv hudba se dá analyzovat perspektivou vztahovosti mezi jednotlivými prvky (doprovodná sekce a sólisté, nezávislé party, opozice v sekcích atd.) Ačkoliv si při improvizaci nemusíme být vědomi různých vztahů a svých funkcí v nich, je zajímavé pozorovat, jaké druhy relací a způsoby vztahování se prostřednictvím zvuku mohou mezi hráči existovat.

Pro rozpoznání těchto vztahů je vhodnější začít s duety. Vztahy mezi dvěma hráči lze popsat ve smyslu hudební terminologie (jeden hraje dlouhé tóny, druhý krátké zvuky atd.) nebo lze vztah přirovnat k různým analogiím (hráči jsou spolu v konfliktu, jeden z hráčů je dominantní oproti druhému atd.). Nejde tolik o to vztahy popsat přesně nebo správně, jako o to se na ně vůbec zaměřit. Smyslem je všímat si, jak tyto vztahy slyšíme, vnímáme, jak sami reagujeme, jak se mohou v rámci jedné improvizace proměňovat a jakou hudbu různé druhy spojení generují.

1

Duet

Improvizujte krátký duet vybrané dvojice. Zbytek skupiny ji poslouchá. Až improvizace dua skončí, poslouchající hráči se pokusí jakýmkoliv způsobem popsat interakci dvojice. Poté stejnou otázku položte hráčům improvizující dua.
2

Sled duetů

Improvizujte sled několika krátkých duetů různých dvojic po sobě. Každá další dvojice se pokusí být v jiném vztahu než ta předchozí. Po několika duetech každý z hráčů popíše, jaké vztahy slyšel a jak interakce vnímal.
3

Jeden materiál, více možností

Dvojice hráčů začne naráz improvizovat. Materiál, který hrají, a vztah, jež se mezi nimi objeví, v prvních vteřinách, zůstanou neměnné až do konce improvizace. V následující improvizaci má tatáž dvojice hráčů za úkol využívat ten samý typ zvukového materiálu, ale vytvořit mezi sebou jiný vztah.
4

Skrytá relace

Improvizujte duet, ale dopředu si rozmyslete, jak se svou hrou budete vztahovat ke spoluhráči a jeho hře (např.vytvořím kontrast, budu ho provokovat, zůstanu v pozadí atd.) Svou volbu si navzájem nesdělujte a držte se vybraného vztahu až do konce vašeho duetu.
5

Z jedné strany

Dvojice hráčů začne naráz improvizovat. Jakýkoliv materiál a vztah, které se objeví v prvních vteřinách improvizace, zůstanou neměnné až do konce improvizace. Následně jeden z hráčů setrvá ve svém původním výběru zvuku, zatímco druhý hráč zkouší různé způsoby, jak se k jeho hře vztahovat. Po nějaké době se hráči v experimentování s jednostrannou vztahovostí vymění.
6

Postupné přiblížení

Představte si vztah mezi dvěma hráči jako škálu – na jedné straně mohou být co nejvíce „spolu“ v unisonu (jako v zrcadle), zatímco na straně druhé jsou co nejvíce „od sebe“ (v kontrastu, v opozici). Improvizujte duet, kdy hrajete záměrně co nejvíce „od sebe“, přičemž jste si po celou dobu vědomi, co dělá váš spoluhráč. Během improvizace se k sobě postupně zvukově přibližujte, až skončíte v přibližném unisonu.
7

Postupné připojování

Improvizaci začne jeden hráč, připojujte se postupně jeden za druhým. Ve chvíli, kdy se připojíte, vyberte si jednoho z hráčů a rozhodněte se pro způsob vztahování se - zda budete hrát pokud možno co nejvíc „s ním“ nebo naopak „proti němu“. V této konexi zůstaňte po zbytek improvizace.
8

Postupné hledání unisona

Do improvizace vstupte všichni ve stejný okamžik (na ukázání) s jakýmkoliv kontinuálním zvukem či zvukovou texturou. Postupně přizpůsobujte a plynule transformujte svou texturu tak, abyste na závěr splynuli se zvuky ostatních v jednu homogenní texturu. Skončete v bodě skupinového unisona, jednolité textuře.
9

Splývání

V cvičení můžete pokračovat improvizací, která má strukturu takovou, že se k sobě zvukově postupně přibližujete do unisona a zase vzdalujete do rozdílných textur. Hledejte způsoby, jak toho docílit.
10

Kontrastní dueta

Improvizujte sekvenci krátkých na sebe navazujících duetů. V každém duetu mohou být hráči v jiném vzájemném vztahu než duet předchozí. Zkoušejte také různé způsoby výměn duetů (prolnutím, střihem). Kombinace dvojic ať se různě proměňují, materiál či druhy vztahů se mohou vracet. Pokuste se o různé délky jednotlivých úseků.
11

Způsoby podpory

Improvizujte volně. Pozorujte, jak se během improvizace vztahujete k ostatním hráčům. Buďte si vědomi, zda svou akcí „podporujete“ zvuk spoluhráče, doplňujete jej, imitujete či přicházíte s novým kontrastním materiálem. Všímejte si, jak vaše akce mění charakter celkové hudby. V kolektivu následně diskutujte, co pro vás znamená v improvizaci způsob podpory.