100 námětů na improvizační aktivity pro kolektivní tvorbu
Inspirativní výukové materiály pro skladatele, interprety i pedagogy
-
Navrhovaná improvizační cvičení jsou určena kolektivům hudebníků bez ohledu na jejich míru zkušeností, hráčskou vyspělost, žánrové zaměření či stupeň vzdělání. Jejich praktikování může mít přínos jak pro skladatele a hudebníky, tak pro pedagogy a učitele či širokou veřejnost.
-
Cvičení mají podpořit souhru kolektivu, zejména schopnosti citlivého vnímání spoluhráčů, kolektivního naladění a rozvíjení tvůrčího potenciálu skupiny.
-
Účelem těchto cvičení je podnítit zájem o experimentování, ansámblové hraní či rozšiřování možností individuálního hudebního jazyka. Mají vést k rozvíjení schopností naslouchat jak ostatním, tak sobě samým, a k využívání širokých možností svého nástroje nejen k interpretaci komponované hudby, ale zejména ke kolektivní kompozici.
-
Většina popisovaných improvizačních cvičení vymezuje určité hranice, ve kterých se hudebníci mohou pohybovat. Tato omezení limitují jejich volby, a tak umožňují zaměřit svou pozornost na určitý aspekt hudební tvorby a blíže prozkoumat různé možnosti.
-
Každé cvičení představuje způsob nastavení pravidel a trénink disciplíny. Nicméně je třeba zdůraznit, že přesné dodržování určitého omezení není podstatou těchto cvičení. Jsou nástrojem k prohloubení pozornosti, osahání hranic daných limitů či podnětem k vystoupení z bezpečně známé oblasti vlastního žánru.
-
Ačkoliv prováděním těchto cvičení může vzniknout zajímavá hudební tvorba či svého druhu kompozice, je důležité je vnímat v první řadě jako cvičení, tedy jako průpravu pro následnou kolektivní či individuální tvorbu. Proniknou-li tyto tvůrčí nástroje osvojené během cvičení do tvůrčího jazyka hráčů, mohou být následně využity, ať už vědomě či nevědomě, v rámci kompozice, improvizace i interpretace.
-
Improvizační cvičení by nám měla pomoci spolu lépe improvizovat (být spolu), najít a rozšířit kolektivní zvuk a hudební jazyk. Proto doporučujeme, aby spolu skupina hudebníků jistý čas na závěr setkání, hodin či zkoušek improvizovala volně, bez jakýchkoliv omezení a zadání. Tak může rozpoznat efekt prováděných cvičení, případně zaznamenat posun. Schopnost volně improvizovat by měla být koneckonců hlavním benefitem praxe těchto cvičení.
-
Zadání jsou strukturována podle témat či zaměření, jejich chronologie ovšem není podstatná. Lze je volně kombinovat či vybírat si jednotlivá zadání, většinou však mají určitou návaznost v rámci jednotlivých témat.
-
K vybraným cvičením odkazují doprovodná videa natočená studentským ansámblem uskupeným pro tuto příležitost. Zde je důležité zdůraznit, že videoukázky zaznamenávají možné způsoby realizace jednotlivých zadání. Studenti se s cvičeními setkávali rovněž poprvé, natočený materiál tak slouží jako příklad toho, jak může velmi různorodá skupina hudebníků k zadání přistupovat a realizovat jej prakticky.
-
Každé cvičení skrývá potenciál rozvíjení různých benefitů, jako např. trénink koncentrace, komunikace, rytmického cítění, souhry s ostatními, rozšíření zvukových možností nástroje, práce s hudebními parametry, kompozičními prvky atd. Neuvádíme tyto aspekty u každého cvičení, jelikož záleží na způsobu práce každého z kolektivů a na získání individuální zkušenosti, která může mít vícero vrstev a projevů u každého cvičení.
-
Doprovodná videa mají napomoci správně pochopit jednotlivá zadání a jejich účel. Vedoucí ansámblů či pedagogové zadání mohou formulovat vlastními slovy, případně přizpůsobit dané skupině a obsazení. Cvičení lze v každém případě zjednodušovat či naopak rozvíjet v komplexnější zadání.
-
Cvičení nejsou nijak omezena žánrem, jsou navržena pro veškeré typy hudebních souborů, avšak převážně vychází z idiomu volné improvizace, čemuž odpovídají i ukázková videa.
-
Každému cvičení je vhodné věnovat dostatek času. Jestliže se skupina věnuje jedinému cvičení třeba i několik hodin, teprve pak přestává být cvičení cvičením a začíná být hudbou.
Použité zdroje:
BAILEY, Derek. Improvisation: Its Nature and Practice in Music. Ashbourne: Moorland Pub., 1980.
HALL, Tom. Free Improvisation: A Practical Guide. Boston: Bee Boy Press, 2009.
OLIVEROS, Pauline. Deep Listening: A Composers Sound Practice. New York: iUniverse, Inc., 2005.
SCHAFER, Raymond Murray. Ear Cleaning Notes For An Experimental Music Course. Toronto: Clark and Cruickshank, 1969.
Na projektu spolupracovali:
Tvorba textů: Lucie Páchová
Odborná supervize: Ing. MgA. Edgar Mojdl, PhDr.
Hudební provedení:
Michal Grombiřík (cimbál), Anna Neugebaurová (housle), Lucie Páchová (hlas, objekty), Jakub Švejnar (bicí), Kristýna Švihálková (vibrafon, perkuse), Michal Wroblewski (klarinet, alt saxofon)
Sound recording a mix: Jana Jelínková
Tvorba videa: Barbora Bachanová, Mgr. Aleš Záboj, Lucie Páchová
Vytvořeno v rámci projektu Tvorba studijních materiálů multimediálního charakteru prezentujících inspirativní a výukové aktivity pro rozvoj kolektivní kompozice a improvizace podpořeného Fondem vzdělávací a umělecké činnosti JAMU v roce 2021.