Cyrano z Bergeracu v adaptaci Martina Crimpa volně podle hry Edmonda Rostanda. Je opravdu láska podmíněna krásou? Crimpův Cyrano z Bergeracu tak promlouvá k divákovi spontánním jazykem 21.století generačního divadla a klade si otázky o lásce, kráse a sebepřijetí. Tato hra je nejen o řešení sama sebe, o hledání ideálu, o připuštění si svých citů, ale i o pokřivené společnosti, která balancuje na okraji. O zaslepenosti lidí a také o prohlédnutí, které přichází až ve chvílích pohromy. Je hodno básníka zabíjet slovy?