K orientaci ve stanovení jednotlivých typů pokročilosti napomáhá evropský jednotný Společný rámcový referenční systém pro jazyky (dále SERR); viz např. http://www.portaljazyku.cz/texty/clanky/evropsky-referencni-ramec.html Pro zařazení do jazyka typu A v základu oboru je stanovena povinná vstupní úroveň odpovídající úrovním SERR (viz výše). Studující specializace Hudební manažerství: vstupní úroveň B1 SERR, studující ostatních specializací A 2 SERR.

ZIMNÍ SEMESTR

Pro získání zápočtu v zimním semestru je nutná minimálně 70% účast v hodinách a úspěšné zvládnutí zápočtového testu, případně splnění dalších zadaných úkolů v rozsahu, který stanoví vyučující (prezentace, referáty apod.). V případě zcela výjimečných uměleckých aktivit a povinností mohou být stanoveny jednotlivým studujícím zvláštní podmínky pro náhradu neabsolvovaných hodin výuky – to platí i pro LS. ZIMNÍ SEMESTR MÁ BÝT UZAVŘEN V PŘÍSLUŠNÉM ZKOUŠKOVÉM OBDOBÍ, V ODŮVODNĚNÝCH A ŘÁDNĚ OMLUVENÝCH PŘÍPADECH JE MOŽNO ŽÁDAT O VÝJIMKU.

LETNÍ SEMESTR

Pro uzavření letního semestru je nutné úspěšně absolvovat zkoušku, případně splnit zadané úkoly (referáty, prezentace apod.), i v letním semestru platí povinnost minimálně 70% docházky. Nedostaví-li se student (bez omluvy) ke zkoušce, odstoupil-li od zkoušky po jejím započetí nebo porušil-li pravidla zkoušky, pozbývá termínu. (Podle čl. 40 SaZ JAMU)

STUDIUM V ZAHRANIČÍ NEBO NA JINÝCH VŠ

Zápočet lze udělit na základě předložení potvrzení o absolvování jazykového kursu příslušné pokročilosti v zahraničí. Pokud studující absolvuje v zahraničí zkoušku z cizího jazyka požadované úrovně, může mu být tato zkouška uznána, je-li hodnocení průkazně kompatibilní s hodnocením užívaným na HF JAMU (ECTS). Studující musí prokázat rovněž znalost hudební terminologie na požadované úrovni. Podmínky pro zápočty a zkoušky vykonané na jiných VŠ stanovuje Zkušební a studijní řád JAMU.

LITERATURA SE ZAMĚŘENÍM NA HUDEBNÍ TERMINOLOGII

Z publikací vyučujících KCJ na HF:

• Batušek/Horová: Česko-německý a Německo-český slovník hudební terminologie. SPN, Praha 1988, 1989.
• Hajn: An English-Czech Reader for Students of Music. JAMU, Brno 2012.
• Horáčková: Textauswahl für den Deutschunterricht an der Musikfakultät, Teil I. JAMU, Brno 2011.
• Horáčková:Übungsbuch Deutsch für Musiker A1/A2. JAMU, Brno 2019.
• Jarešová: English Texts for students of music management of Music Faculty of JAMU, Brno 2009.
• Jarešová: English Texts for students of the Music Faculty. JAMU, Brno 2018.
• Pavlovová/Horová: Anglicko-český a Česko-anglický slovník hudební terminologie. SPN, Praha 1986.
• Vybíralová: Italsko-český slovník hudební terminologie. JAMU, Brno 2000.
• Vybíralová: Cvičebnice italské gramatiky pro mírně a středně pokročilé. JAMU, Brno 2011.
• Cvičení a testy na průběžně aktualizovaných stránkách: http://moodle.jamu.cz/

Další literaturu stanovují jednotliví vyučující.

Přijímací zkoušky z cizích jazyků

Konají se pouze u specializace Hudební manažerství; požadovaná úroveň B1 SERR.

Studium

Studující hudební fakulty absolvují výuku jednoho povinného cizího jazyka (4 semestry) v základu oboru (jazyk v základu studia), každý zimní semestr je zakončen zápočtem a každý letní semestr zkouškou. Studující musejí počítat s povinnou vstupní úrovní A 2 SERR. Čtvrtý semestr je uzavřen závěrečnou zkouškou (úroveň B1+ SERR). Důraz se klade na zvládnutí hudební terminologie. Pro specializaci Hudební manažerství je povinné studium dvou cizích jazyků v základu oboru (angličtina – hlavní A, němčina – vedlejší B). Pro cizí jazyk typu A (4 semestry, konečná úroveň B2+ SERR) musejí studující počítat se vstupní úrovní B1 SERR; povinný je i cizí jazyk typu B (4 semestry, vstupní úroveň může být variabilní, konečná úroveň min. A2+ SERR), B typ jazyka je však možné studovat i ve vyšších pokročilostních stupních. Čtvrtý semestr specializace Hudební manažerství je v jazyce A uzavřen závěrečnou zkouškou ve formě testu (úroveň B2+ SERR). Povinnou součástí přípravy ke zkoušce jsou domácí úkoly, samostatné odborné výstupy, prezentace aj. Důraz se klade na zvládnutí hudební a manažerské terminologie. Jazyk B je ukončen rovněž závěrečným písemným testem.

Osobní specializace

Všichni studující mají navíc možnost zvolit si nad rámec povinného studia cizích jazyků zpravidla pouze 1 další cizí jazyk z nabídky osobní specializace (typ jazyka C), ke správnému zařazení do skupin s odpovídající pokročilostí slouží elektronická registrace při zápisu. V rámci výuky cizího jazyka typu C mohou studující dosáhnout různých pokročilostí podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, a to na základě svých vstupních znalostí a zvolené délky studia. Zapisují si jej podle své pokročilosti jako „začátečníci, mírně pokročilí, nebo pokročilí“. V angličtině se neotevírá skupina pro začátečníky. Toto rozdělení je k dispozici v ISu.

Přijímací zkoušky (PZ) z cizího jazyka: požadavky viz jednotlivé jazyky, obecně úroveň B1+ SERR, specializace Hudební manažerství B2+ SERR. Další podrobnosti lze nalézt v příslušné vyhlášce pro uskutečnění přijímacího řízení. Nutná je znalost hudební terminologie.

Studium

Povinnou výuku 1 cizího jazyka mají jen studující hudebního manažerství (vstupní úroveň B2+, výstupní úroveň B2+/C1 SERR). Všichni studující si však i v navazujícím magisterském studijním programu mohou volit zpravidla 1 cizí jazyk osobní specializace z nabídky pro bakalářský studijní program, vždy v pokročilosti navazující na předchozí absolvovanou výuku.

Přijímací zkoušky z cizího jazyka: požadavky viz jednotlivé jazyky; obecně: Interpretace a teorie interpretace a Kompozice a teorie kompozice úroveň B1+SERR; Hudební produkce úroveň B2+/C1 SERR Přijímací zkoušky mají podobu lexikálně-gramatického testu; podstatným předpokladem je výborná znalost hudební terminologie. Příklady studijních materiálů: Hajn: An English-Czech Reader for Students of Music. JAMU, Brno 2012; Horáčková: Textauswahl für den Deutschunterricht an der Musikfakultät, Teil I. JAMU, Brno 2011; Horáčková: Übungsbuch Deutsch für Musiker A1/A2. JAMU, Brno 2019. Jarešová: English Texts for students of music management of Music Faculty of JAMU, Brno 2009; Jarešová: English Texts for students of the Music Faculty. JAMU, Brno 2018 (reedice), Vybíralová: Cvičebnice italské gramatiky pro mírně a středně pokročilé. JAMU, Brno 2011, Důležitá interaktivní pomůcka: moodle.jamu.cz.

Studium

V průběhu doktorského studia skládají doktorandi zkoušku ze dvou cizích jazyků. Náplň zkoušky odpovídá specifickým požadavkům kladeným na absolventy doktorského studia a její úroveň je stanovena jednotně pro všechny jazyky Doktorské zkoušky z cizích jazyků v rámci studia DSP – obecné podmínky: Typ A (hlavní jazyk): Interpretace a teorie interpretace, Kompozice a teorie kompozice úroveň B2 SERR, Hudební produkce B2+/C1 SERR. Zkouška má především prokázat schopnost doktoranda/doktorandky pracovat s cizojazyčnou vědeckou literaturou a komunikovat na odborná témata.

1. Domácí příprava: pročíst 50 stran odborného textu (tj. vědecká studie, vybraná část monografie atd.) nejlépe vycházejícího z tématu disertační práce. Před zkouškou je text nutné předat v kopii zkoušející/mu v dostatečném časovém předstihu, aby se i zkoušející stačil/a s textem seznámit.
2. Rozhovor na základě tohoto textu, překlad a rozbor vybraného úryvku z textu.
3. U ústní zkoušky bude dále zadán odborný kratší text, doktorand napíše krátké résumé, popř. zodpoví písemně otázky k textu.
4. Předpokladem zvládnutí zkoušky je výborná znalost hudební, popř. manažerské terminologie, ověřuje se pohovorem.

Typ B: Úroveň A2+ SERR

1. Domácí příprava: příprava pohovoru o zpracovávané disertační práci a o profesním zaměření.
2. Kratší gramaticko-lexikální test úrovně A2+ SERR; nebo překlad jednoduššího profesně zaměřeného textu do cizího jazyka orientovaný na základní gramatiku, úroveň A2+ SERR.
3. Ústní překlad jednoduššího odborného textu do češtiny.
4. Znalost základní hudební terminologie ve stanoveném rozsahu (materiály katedry CJ)

Možnost samostatné přípravy pomocí terminologicko-gramatických cvičení na: http://moodle.jamu.cz/ Bližší podmínky pro všechny typy zkoušek odpovídající specifikům jednotlivých cizích jazyků stanovují vyučující KCJ na svých osobních stránkách: Doktorandi mohou navštěvovat běžné hodiny výuky cizích jazyků podle svých časových možností a podle své pokročilosti – vhodná je předběžná konzultace s vyučujícími. Zkoušky z CJ musejí být vykonány nejpozději do konce 2. roku studia. Je zapotřebí absolvovat povinné konzultace u zkoušející/ho nejméně 3 měsíce před závěrečnou zkouškou.

Historie katedry

Výuka oboru Hra na bicí nástroje byla na Janáčkově akademii múzických umění zahájena v akademickém roce 1983/1984, jako na první vysoké škole v Československu. Zavedení tohoto oboru bylo zpočátku jakýmsi výkřikem do tmy, protože nebylo kde učit, nebylo na co učit a nebylo podle čeho učit. V okolních zemích a na celém světě přitom byl tento obor již dávno součástí výuky na vysokých uměleckých školách.

Od počátku byl obor zařazen pod katedru dechových, resp. dechových a bicích nástrojů. Výuky se ujal jako externí pedagog Antonín Paseka, bývalý tympánista Státní filharmonie Brno a dlouholetý pedagog brněnské konzervatoře. Díky němu bylo kde a na co učit. Vyučoval provizorně na konzervatoři v Brně a tento stav trval až do sametové revoluce.

V roce 1990 dochází k několika změnám. Byly nakoupeny první nástroje – 4 tympány Ludwig, vibrafon, xylofon a kelonová marimba, vše zn. Musser. Výuka se stěhuje do budovy nově ustavené Hudební fakulty JAMU na Komenského náměstí. Po panu Pasekovi přicházejí na místa externích pedagogů František Vlk a Pavel Šumpík, oba toho času tympánisté Státní filharmonie Brno. Pan Vlk vyučoval hru na tympány a malý buben, pan Šumpík vyučoval hru na bicí soupravu a melodické nástroje. V případě potřeby půjčovali potřebné nástroje „přes ulici“ z filharmonie. Klavírní korepetitorkou byla od počátku doc. Olga Petrová. V první polovině devadesátých let ve třídě studovala většina z prvních členů Středoevropského souboru bicích nástrojů DAMA DAMA. Jsou navazovány první zahraniční kontakty prostřednictvím hostujících pedagogů a sólistů.

V roce 1995 opustil místo odborného asistenta František Vlk a na jeho místo nastoupil od podzimu 1996 jako externista Martin Opršál, tehdy člen Státní filharmonie Brno. Nově se dělí kompetence pedagogů. Pavel Šumpík dále vyučuje hru na bicí soupravu a přebírá po panu Vlkovi hru na tympány a orchestrální nástroje. Martin Opršál vyučuje hru na melodické nástroje a komorní hru. Klavírní korepetitorkou se od roku 1994 stala Šárka Králová. Ve druhé polovině devadesátých let začíná období postupného vybavování třídy kvalitními bicími nástroji. Začínají tu studovat posluchači ze Slovenska, které zůstávalo jednou z posledních zemí v Evropě, kde se hra na bicí nástroje nedala vysokoškolsky studovat. Dočasně se stabilizuje prostorové uspořádání. Oddělení získává cvičebnu ve třetím poschodí a jako hlavní místnost slouží učebna 06 v přízemí.

Pavel Šumpík se v roce 1999 stal prvním docentem hry na bicí nástroje v Česku. Po roce 2000 dále pokračují téměř každoroční nákupy nástrojů. Původně čtyřleté magisterské studium je postupně nahrazeno tříletým bakalářským a dvouletým navazujícím magisterským studiem, s možností dalšího doktorského studia. Prvním absolventem tohoto nejvyššího dosažitelného stupně studia u nás, a tedy nositelem titulu Ph.D., se specializací na bicí nástroje se v roce 2007 stal Dalibor Němec.

V roce 2003 vznikla na popud tehdejšího děkana Hudební fakulty prof. Medka samostatná katedra bicích nástrojů. Prvním vedoucím se stal odborný asistent, později docent a od roku 2016 profesor Martin Opršál. Na katedru se dostávají silné populační ročníky a počty studentů v jednotlivých akademických rocích dosahují čísla 10, nejvíce v historii. Katedra nadále vlastní dvě místnosti. Při narůstajícím kvalitním nástrojovém a notovém vybavení byl dlouhodobým problémem nedostatek prostor pro výuku a cvičení.

Na podzim roku 2007 zemřel doc. Pavel Šumpík. Již dříve s katedrou externě spolupracovali Kamil Slezák, člen Moravské filharmonie Olomouc, a Radek Tomášek, člen Filharmonie Brno. Tito pánové plus Dan Dlouhý, vedoucí Středoevropského souboru bicích nástrojů DAMA DAMA, v roce 2008 prošli konkurzem na místa odborných asistentů.

V roce 2010 vznikl z iniciativy studentky hudebního manažerství Kamily Pětrašové Festival bicích nástrojů. Toto mezinárodní perkusionistické bienále od té doby pořádá katedra každý sudý rok. Počínaje čtvrtým ročníkem (2016) získal festival zázemí v Divadle na Orlí.

Po několikaletém úsilí se v roce 2013 podařilo definitivně vyřešit prostorové uspořádání, kdy se katedra kompletně přestěhovala do zrekonstruovaných a nově vystavěných prostor v suterénu Hudební fakulty. Chloubou je především tzv. Klenbový sál, který kromě výukových a cvičebních aktivit umožňuje konání koncertů menšího rozsahu.

V roce 2017, po vykonaném konkurzu, posílil personální složení pedagogického sboru katedry Martin Kleibl, absolvent doktorského studia. Poslední změna v obsazení vyučujících nastala v roce 2018, kdy doc. Šárku Královou vystřídal na postu klavírního korepetitora student doktorského studia Dominik Gál.

Aktuálně jsou kompetence na katedře ustáleny takto: prof. Opršál – melodické nástroje, komorní hra; odb. as. Slezák – malý buben; MgA. Tomášek – tympány, orchestrální nástroje, teoretické předměty; doc. Dlouhý, Ph.D. – multipercussion, teoretické předměty; MgA. Kleibl, Ph.D. – jazzová bicí souprava, teoretické předměty; MgA. Gál – studium repertoáru s klavírem.

Instrumentář katedry

  Melodické a chromaticky laděné nástroje

• Marimba One 3100, 5 okt. (C-c⁴)
• Marimba Adams Robert van Sice MAHV50, 5 okt. (C-c⁴)
• Marimba Musser Symphonic Grand kelon, 4½ okt. (F-c⁴)
• Vibrafon Yamaha YV 3710, 3 okt. (f-f³)
• Vibrafon Saito VS-4000, 4 okt. (c-c⁴)
• Xylofon Yamaha stolní YX 230, 3 okt. (c²-c⁵)
• Xylofon Adams Concert quint XC1HV40, 4 okt. (c¹-c⁵)
• Zvonkohra pedálová Studio 49 RGP, 2¾ okt. (g²-e⁵)
• Zvonkohra kufřík Musser M645, 2½ okt. (f²-c⁵)
• Zvony trubicové Yamaha CH-500, 1½ okt. (c¹-g²)
• Krotaly pedálové Paiste CR0 1002, 2 okt. (c³-c⁵)
• Kravské zvonce laděné Kolberg CB, 1 okt. (c¹-c²)
• Thajské gongy, 3 okt. (c-c³)
• Steel pans original Trinidad (7 kusů – low tenor, double second, quatro cello)

  Kovové nástroje

• 3 tam tamy Wuhan (ø 60, 75, 85 cm)
• 7 čínských operních (glisando-)gongů
• 6 dobači Asian Sound
• 7 činelů Wuhan (ø 12, 14, 16, 18, 20, 22, 24´)
• 8 činelů Paiste 2002 (ø 12´ Splash, 14´ pár Hihat, 14´ Crash, 16´ Crash, 18´ Crash, 20´ Ride, 20´ Novo China)
• 2 činely Paiste Alpha (ø 14´ Crash, 16´ Crash)
• 6 činelů Zildjian K (ø 10´ Splash, 14´ pár Hihat, 14´ Crash, 18´ Rock Crash, 22´ Ride)
• Orchestrální činely Zildjian Symphonic Viennese (pár ø 18´)
• Orchestrální činely Zildjian Classic Orchestral Selection – medium light (pár ø 20´)
• 7 trianglů Kolberg 2110S, 2117EN, 2121CCC
• 5 kravských zvonců Kolberg 1300
• 5 kravských zvonců Dama Percussion
• Mambo Cowbell LP229
• Cha-cha Cowbell LP ES-2
• Agogo Bell LP231A
• Prstové činelky Kolberg 1308

  Blanozvučné nástroje

• 5 tympánů Adams Philharmonic Light (Dresden)
• 4 tympány Ludwig Professional
• 4 transportní tympány Yamaha TP 3100
• Koncertní velký buben Adams BDV32 (ø 32´)
• Koncertní velký buben Lefima BD238 (ø 28´)
• Bicí souprava Premier (v.b., m.b., 3x tomtom, hardware)
• Bicí souprava Yamaha (v.b., m.b., 2x tomtom, floortom, hardware)
• Malý buben Black Swamp multisonic snare (ø 14‘)
• 5 malých bubnů Premier
• Malý buben Pearl (ø 14‘)
• 6 tomtomů Kolberg 510-516 (ø 10, 12, 13, 14, 15, 16´)
• 3 bonga Kolberg 506/508/510 (ø 6, 8, 10´)
• 2 páry bong Meinl FWB 400NT
• 3 páry bong Meinl FWB 200NT-M
• 4 conga Meinl Floatune (ø 10, 11, 12, 13´)
• 1 pár timbales Meinl Marathon
• 3 darbuky kovové Asian Sound DKP-NE (ø 8, 10, 12´)
• 4 asijské sudové bubny Kolberg ASOD (ø 8, 9, 10, 12´)
• 5 boobamů Kolberg 1265
• 5 rototomů Remo (ø 6, 8, 10, 12, 14´)
• 3 rámové bubny Schlagwerk
• 3 etnické ruční bubny Cooperman (bodhrán, tar, bendir)
• Daf Majid Drums (ø 20‘)
• Riq Gawharet El Fan

  Dřevěné nástroje

• 4 woodbloky Asian Sound W-B
• 5 obřích woodbloků Kolberg 1470 5XL
• 5 templbloků Kolberg 2050CH
• Ruční kastaněty originál (3 páry)
• Koncertní kastaněty Studio 49 RCA4
• Bič Studio 49 RP1
• 2 logdrums Schlagwerk (F pentatonika)
• 4 dřevěné tomtomy Kolberg 512-515H (ø 12, 13, 14, 15´)
• 6 párů claves Kolberg 1289, 1283R

  Chřestidla a ostatní

• Koncertní tamburína Kolberg 2030DW (ø 12´)
• Koncertní tamburína Black Swamp (ø 10‘)
• 4 tamburíny Stagg (ø 6´)
• Tamburína Stagg (ø 10´)
• Tamburína bez blány Meinl TMT 1B-BK
• Tamburína bez blány LP174
• Tamburína bez blány LP150
• Tamburello AG Percussioni (ø 16‘)
• Brazilian Wood Pandeiro LP (ø 10‘)
• 3 jamblocky LP (1204, 1205, 1207)
• Chimes kovové
• Chimes skleněné Kolberg 1385
• Chimes bambusové Kolberg 1213
• Flexaton
• 3 páry maracas
• Vibra-slap LP 209
• Cuica Contemporanea
• 3 cabazy
• Chocallo Kolberg 1862
• 3 kombinovatelné shakery LP441T (-S, -M, -L)
• Shekere Kolberg 1122
• 3 guira Kolberg 1452, 1457, 1459
• Merengue Guiro LP305
• 2 anklungy
• Geophon Kolberg 1375
• Rakatak Kolbeg 1729
• Devil Chase
• Bones Kolberg 1261
• Binsasara Kolberg 1253T
• Sistrum Kolberg 1901
• Vodní buben
• Lotosová flétna Kolberg 2271G
• Ústní siréna Kolberg 2297
• Elektrická siréna Kolberg 1894
• Marimbula Schlagwerk
• Kalimba Treble amplifikovaná Paul Tracey
• Elektronická bicí souprava Roland V-Drums

  Stojany

• Stavebnicový systém Kolberg

Zahraniční pedagogové na KBN

 

• Roland Auzet (1990)
• Klaus Tresselt (1993, 2005)
• Nick Petrella (1996)
• Rainer Dörer (1996)
• Nebojša Jovan Živković (1999, 2010)
• Jeff Beer (2004)
• Nippy Noya (2005)
• Marta Klimasara (2006)
• Peter Sadlo (2006)
• Ignazio Berroa (2006)
• Stanislaw Skoczyński (2007)
• Roman Kozák (2008)
• Christian Dierstein (2008)
• Zoltán Rácz (2008)
• Friedrich Ozmec (2008)
• Lenny White (2008)
• Dan Weiss (2008)
• Štefan Bugala (2009)
• Rez Abbasi (2009)
• Katarzyna Myćka (2009)
• László Hudacsek (2009, 2010)
• Chris Cutler (2009)
• Karol Szymanowski (2009)
• Bogdan Bácanu (2010)
• Daniel Šoltis (2010)
• Benjamin Toth (2010)
• Fredrik Gille (2011)
• Glen Velez (2011)
• David Friedman (2011)
• Hakim Ludin (2011)
• Markus Leoson (2012)
• Marek Stefula (2014, 2015)
• Marta Klimasara (2014)
• Massimo Pastore (2014)
• Rune Martinsen (2015)
• Mark Ford (2016, 2018)
• Paul Rennick (2016)
• Ed Soph (2016)
• Ludovica Mosca (2017)
• Max Riefer (2017)
• Uday Deshpande (2018)
• Dom Famularo (2018)
• Emmanuel Séjourné (2018)
• Arend Weitzel (2019)

 

Percussion ensemble JAMU

Těžko bychom dohledali počátky hraní na bicí nástroje v ansámblu (souboru, tlupě, skupině – říkejme tomu jakkoliv). Z faktu, že bicí nástroje jsou kromě lidského hlasu nejstaršími hudebními nástroji na Zemi, logicky vyplývá, že dávno v hlubinách historie se primitivní předměty i s jejich „hráči“ mohly seskupovat do větších celků. Ať si vezmeme africké bubeníky, středoamerické marimbisty, indonéský gamelan, či basilejské bubeníky, jen těchto několik příkladů nám může posloužit jako neúplný doklad hustých kořenů fenoménu komorní hudby, který se nazývá Percussion Ensemble – soubor bicích nástrojů. V sofistikované a institucionalizované podobě se tento druh ansámblu ustálil v průběhu 20. století, v souvislosti s celosvětovým boomem hry na bicí nástroje všech oblastí. Vývoj probíhal počínaje prvními pokusy zařadit sólovou pasáž bicího ansámblu do jinak celoorchestrálně notované skladby (E. Schulhoff: Suita v novém stylu – 1921, A. Čerepnin: Symfonie č. 1 – 1927, D. Šostakovič: opera Nos – 1928), přes první samostatné opusy let třicátých (A. Roldán: Rítmica č. 5 a 6 – 1930, E. Varèse: Ionisation – 1931, rovněž H. Cowell, W. Russell a J. Beyerová) a počátku čtyřicátých (C. Chávez: Toccata – 1942, řada titulů J. Cage, L. Harrisona), až po velké kompozice druhé poloviny 20. století (např. I. Xenakis, K. Stockhausen, A. Jolivet, M. Kabeláč, W. Rihm, A. Myoshi, S. Reich, M. Kagel, T. Takemitsu). Přelomovým momentem je rok 1962, kdy vznikl dodnes fungující soubor Les Percussions de Strasbourg. Díky němu, ale i dalším následně vznikajícím profesionálním ansámblům (Kroumata, Nexus, Amadinda ad., u nás DAMA DAMA) vzniká početná literatura pro Percussion Ensemble. Na rozdíl od početně ustálených komorních sestav – smyčcové kvarteto, dechové kvinteto, klavírní trio – s přesně padnoucím repertoárem, není literatura pro Percusssion Ensemble na počet hráčů omezena. To je výhodné zejména ve školním prostředí, kde bývají počty studentů proměnlivé. V roce 1950 byla ansámblová hra bicích nástrojů poprvé akceptována ve studijních plánech na amerických univerzitách. Od té doby se ujal zvyk, že každá univerzitní třída bicích nástrojů má svůj studentský ansámbl, který je její jakousi výkladní skříní. Nejinak je tomu na JAMU v Brně. Percussion Ensemble JAMU v roce 1997 založil a jeho uměleckým vedoucím je prof. Martin Opršál. Soubor působí v rámci výuky komorní hry na Katedře bicích nástrojů Hudební fakulty JAMU. Předmět kromě svého základního poslání vychovávat studenty k detailní práci v malém ansámblu slouží rovněž k nácviku skladeb pro koncertní vystoupení na fakultě i mimo ni. Soubor své kvality prokázal na řadě samostatných vystoupení a festivalů u nás i v zahraničí. Provedl české premiéry stěžejních skladeb svého repertoáru – např. Ionisation Edgarda Varèse (2010!) či Music for 18 Musicians Steve Reicha (2003). Souborem za dobu jeho existence prošli dnes již etablovaní hráči (Peter Kosorín – Slovenská filharmonie, Lukáš Krejčí, Radek Tomášek, Petr Hladík – Filharmonie Brno, Martin Kleibl – JAMU Brno, Dalibor Němec – Státní opera Praha, Tomáš Rolek, Kristýna Karchová, Gabriel Chila – Národní divadlo Brno, Tereza Nosková, Bohdan Šebestík, Zuzana Mečárová, Miroslav Greman – pedagogové českých a slovenských konzervatoří, z dalších např. Štefan Bugala, Jitka Roudnická, Emil Machain, Jakub Tengler, Stanislav Pliska, Ján Fiala). Tento výčet potvrzuje realitu, že personální obsazení ansámblu není stálé, nýbrž se neustále proměňuje podle každoročního aktuálního stavu studentstva. Proto i repertoár se mění a rozvíjí. Výběr z vystoupení souboru mimo fakultu Expozice nové hudby Brno 2001 (stará Vaňkovka) Mladé pódium Karlovy Vary 2002 (Galerie umění) Marathon Praha 2002 (divadlo Ponec) Concentus Moraviae 2003 (Mikulov) Sommersprossen Rotweil 2004 (Německo) Expozice nové hudby Brno 2005 (Dům umění) Percussion Summit Banská Bystrica, Liptovský Mikuláš 2007 (Slovensko) Expozice nové hudby Brno 2010 (Besední dům) Zahajovací představení Divadla na Orlí 2012 Projekt Médeia 2014 (Divadlo na Orlí) MHF Janáček Brno 2014 (HF JAMU) Carl Orff: Chytračka (verze se 2 klavíry a bicím ansámblem) 2017 (Divadlo na Orlí) Mladá krev 2019, 2020 (cyklus Filharmonie Brno)

Profily pedagogů