Katedra bicích nástrojů

Právě jste zavítali na webovou prezentaci Katedry bicích nástrojů.

Přestože katedra nabízí jediný obor ke studiu, posluchači během studia přijdou do kontaktu s jednoznačně nejvíce nástroji ze všech oborů nabízených Hudební fakultou JAMU. Hra na bicí nástroje je na JAMU vyučována od roku 1983, jako na první vysoké škole v tehdejším Československu. V současnosti na katedře působí pět vysokoškolsky vzdělaných pedagogů, kteří jsou studentům nápomocni v jejich profesním a uměleckém růstu. Rovněž nástrojové vybavení je ve středoevropském měřítku mimořádné a poskytuje vynikající podmínky k cílevědomé práci. Račte dál…

Katedra bicích nástrojů

Komenského nám. 6 662 15 Brno

Profesoři
Neučitelští pracovníci
Ostatní

Historie katedry

Výuka oboru Hra na bicí nástroje byla na Janáčkově akademii múzických umění zahájena v akademickém roce 1983/1984, jako na první vysoké škole v Československu. Zavedení tohoto oboru bylo zpočátku jakýmsi výkřikem do tmy, protože nebylo kde učit, nebylo na co učit a nebylo podle čeho učit. V okolních zemích a na celém světě přitom byl tento obor již dávno součástí výuky na vysokých uměleckých školách.

Od počátku byl obor zařazen pod katedru dechových, resp. dechových a bicích nástrojů. Výuky se ujal jako externí pedagog Antonín Paseka, bývalý tympánista Státní filharmonie Brno a dlouholetý pedagog brněnské konzervatoře. Díky němu bylo kde a na co učit. Vyučoval provizorně na konzervatoři v Brně a tento stav trval až do sametové revoluce.

V roce 1990 dochází k několika změnám. Byly nakoupeny první nástroje – 4 tympány Ludwig, vibrafon, xylofon a kelonová marimba, vše zn. Musser. Výuka se stěhuje do budovy nově ustavené Hudební fakulty JAMU na Komenského náměstí. Po panu Pasekovi přicházejí na místa externích pedagogů František Vlk a Pavel Šumpík, oba toho času tympánisté Státní filharmonie Brno. Pan Vlk vyučoval hru na tympány a malý buben, pan Šumpík vyučoval hru na bicí soupravu a melodické nástroje. V případě potřeby půjčovali potřebné nástroje „přes ulici“ z filharmonie. Klavírní korepetitorkou byla od počátku doc. Olga Petrová. V první polovině devadesátých let ve třídě studovala většina z prvních členů Středoevropského souboru bicích nástrojů DAMA DAMA. Jsou navazovány první zahraniční kontakty prostřednictvím hostujících pedagogů a sólistů.

V roce 1995 opustil místo odborného asistenta František Vlk a na jeho místo nastoupil od podzimu 1996 jako externista Martin Opršál, tehdy člen Státní filharmonie Brno. Nově se dělí kompetence pedagogů. Pavel Šumpík dále vyučuje hru na bicí soupravu a přebírá po panu Vlkovi hru na tympány a orchestrální nástroje. Martin Opršál vyučuje hru na melodické nástroje a komorní hru. Klavírní korepetitorkou se od roku 1994 stala Šárka Králová. Ve druhé polovině devadesátých let začíná období postupného vybavování třídy kvalitními bicími nástroji. Začínají tu studovat posluchači ze Slovenska, které zůstávalo jednou z posledních zemí v Evropě, kde se hra na bicí nástroje nedala vysokoškolsky studovat. Dočasně se stabilizuje prostorové uspořádání. Oddělení získává cvičebnu ve třetím poschodí a jako hlavní místnost slouží učebna 06 v přízemí.

Pavel Šumpík se v roce 1999 stal prvním docentem hry na bicí nástroje v Česku. Po roce 2000 dále pokračují téměř každoroční nákupy nástrojů. Původně čtyřleté magisterské studium je postupně nahrazeno tříletým bakalářským a dvouletým navazujícím magisterským studiem, s možností dalšího doktorského studia. Prvním absolventem tohoto nejvyššího dosažitelného stupně studia u nás, a tedy nositelem titulu Ph.D., se specializací na bicí nástroje se v roce 2007 stal Dalibor Němec.

V roce 2003 vznikla na popud tehdejšího děkana Hudební fakulty prof. Medka samostatná katedra bicích nástrojů. Prvním vedoucím se stal odborný asistent, později docent a od roku 2016 profesor Martin Opršál. Na katedru se dostávají silné populační ročníky a počty studentů v jednotlivých akademických rocích dosahují čísla 10, nejvíce v historii. Katedra nadále vlastní dvě místnosti. Při narůstajícím kvalitním nástrojovém a notovém vybavení byl dlouhodobým problémem nedostatek prostor pro výuku a cvičení.

Na podzim roku 2007 zemřel doc. Pavel Šumpík. Již dříve s katedrou externě spolupracovali Kamil Slezák, člen Moravské filharmonie Olomouc, a Radek Tomášek, člen Filharmonie Brno. Tito pánové plus Dan Dlouhý, vedoucí Středoevropského souboru bicích nástrojů DAMA DAMA, v roce 2008 prošli konkurzem na místa odborných asistentů.

V roce 2010 vznikl z iniciativy studentky hudebního manažerství Kamily Pětrašové Festival bicích nástrojů. Toto mezinárodní perkusionistické bienále od té doby pořádá katedra každý sudý rok. Počínaje čtvrtým ročníkem (2016) získal festival zázemí v Divadle na Orlí.

Po několikaletém úsilí se v roce 2013 podařilo definitivně vyřešit prostorové uspořádání, kdy se katedra kompletně přestěhovala do zrekonstruovaných a nově vystavěných prostor v suterénu Hudební fakulty. Chloubou je především tzv. Klenbový sál, který kromě výukových a cvičebních aktivit umožňuje konání koncertů menšího rozsahu.

V roce 2017, po vykonaném konkurzu, posílil personální složení pedagogického sboru katedry Martin Kleibl, absolvent doktorského studia. Poslední změna v obsazení vyučujících nastala v roce 2018, kdy doc. Šárku Královou vystřídal na postu klavírního korepetitora student doktorského studia Dominik Gál.

Aktuálně jsou kompetence na katedře ustáleny takto: prof. Opršál – melodické nástroje, komorní hra; odb. as. Slezák – malý buben; MgA. Tomášek – tympány, orchestrální nástroje, teoretické předměty; doc. Dlouhý, Ph.D. – multipercussion, teoretické předměty; MgA. Kleibl, Ph.D. – jazzová bicí souprava, teoretické předměty; MgA. Gál – studium repertoáru s klavírem.

Instrumentář katedry

 

Melodické a chromaticky laděné nástroje

  • Marimba One 3100, 5 okt. (C-c4)
  • Marimba Adams Robert van Sice MAHV50, 5 okt. (C-c4)
  • Marimba Musser Symphonic Grand kelon, 4½ okt. (F-c4)
  • Vibrafon Yamaha YV 3710, 3 okt. (f-f3)
  • Vibrafon Saito VS-4000, 4 okt. (c-c4)
  • Xylofon Yamaha stolní YX 230, 3 okt. (c2-c5)
  • Xylofon Adams Concert quint XC1HV40, 4 okt. (c1-c5)
  • Zvonkohra pedálová Studio 49 RGP, 2¾ okt. (g2-e5)
  • Zvonkohra kufřík Musser M645, 2½ okt. (f2-c5)
  • Zvony trubicové Yamaha CH-500, 1½ okt. (c1-g2)
  • Krotaly pedálové Paiste CR0 1002, 2 okt. (c3-c5)
  • Kravské zvonce laděné Kolberg CB, 1 okt. (c1-c2)
  • Thajské gongy, 3 okt. (c-c3)
  • Steel pans original Trinidad (7 kusů – low tenor, double second, quatro cello)

 

Kovové nástroje

  • 3 tam tamy Wuhan (ø 60, 75, 85 cm)
  • 7 čínských operních (glisando-)gongů
  • 6 dobači Asian Sound
  • 7 činelů Wuhan (ø 12, 14, 16, 18, 20, 22, 24´)
  • 8 činelů Paiste 2002 (ø 12´ Splash, 14´ pár Hihat, 14´ Crash, 16´ Crash, 18´ Crash, 20´ Ride, 20´ Novo China)
  • 2 činely Paiste Alpha (ø 14´ Crash, 16´ Crash)
  • 6 činelů Zildjian K (ø 10´ Splash, 14´ pár Hihat, 14´ Crash, 18´ Rock Crash, 22´ Ride)
  • Orchestrální činely Zildjian Symphonic Viennese (pár ø 18´)
  • Orchestrální činely Zildjian Classic Orchestral Selection – medium light (pár ø 20´)
  • 7 trianglů Kolberg 2110S, 2117EN, 2121CCC
  • 5 kravských zvonců Kolberg 1300
  • 5 kravských zvonců Dama Percussion
  • Mambo Cowbell LP229
  • Cha-cha Cowbell LP ES-2
  • Agogo Bell LP231A
  • Prstové činelky Kolberg 1308

 

Blanozvučné nástroje

  • 5 tympánů Adams Philharmonic Light (Dresden)
  • 4 tympány Ludwig Professional
  • 4 transportní tympány Yamaha TP 3100
  • Koncertní velký buben Adams BDV32 (ø 32´)
  • Koncertní velký buben Lefima BD238 (ø 28´)
  • Bicí souprava Premier (v.b., m.b., 3x tomtom, hardware)
  • Bicí souprava Yamaha (v.b., m.b., 2x tomtom, floortom, hardware)
  • Malý buben Black Swamp multisonic snare (ø 14‘)
  • 5 malých bubnů Premier
  • Malý buben Pearl (ø 14‘)
  • 6 tomtomů Kolberg 510-516 (ø 10, 12, 13, 14, 15, 16´)
  • 3 bonga Kolberg 506/508/510 (ø 6, 8, 10´)
  • 2 páry bong Meinl FWB 400NT
  • 3 páry bong Meinl FWB 200NT-M
  • 4 conga Meinl Floatune (ø 10, 11, 12, 13´)
  • 1 pár timbales Meinl Marathon
  • 3 darbuky kovové Asian Sound DKP-NE (ø 8, 10, 12´)
  • 4 asijské sudové bubny Kolberg ASOD (ø 8, 9, 10, 12´)
  • 5 boobamů Kolberg 1265
  • 5 rototomů Remo (ø 6, 8, 10, 12, 14´)
  • 3 rámové bubny Schlagwerk
  • 3 etnické ruční bubny Cooperman (bodhrán, tar, bendir)
  • Daf Majid Drums (ø 20‘)
  • Riq Gawharet El Fan

 

Dřevěné nástroje

  • 4 woodbloky Asian Sound W-B
  • 5 obřích woodbloků Kolberg 1470 5XL
  • 5 templbloků Kolberg 2050CH
  • Ruční kastaněty originál (3 páry)
  • Koncertní kastaněty Studio 49 RCA4
  • Bič Studio 49 RP1
  • 2 logdrums Schlagwerk (F pentatonika)
  • 4 dřevěné tomtomy Kolberg 512-515H (ø 12, 13, 14, 15´)
  • 6 párů claves Kolberg 1289, 1283R

 

Chřestidla a ostatní

  • Koncertní tamburína Kolberg 2030DW (ø 12´)
  • Koncertní tamburína Black Swamp (ø 10‘)
  • 4 tamburíny Stagg (ø 6´)
  • Tamburína Stagg (ø 10´)
  • Tamburína bez blány Meinl TMT 1B-BK
  • Tamburína bez blány LP174
  • Tamburína bez blány LP150
  • Tamburello AG Percussioni (ø 16‘)
  • Brazilian Wood Pandeiro LP (ø 10‘)
  • 3 jamblocky LP (1204, 1205, 1207)
  • Chimes kovové
  • Chimes skleněné Kolberg 1385
  • Chimes bambusové Kolberg 1213
  • Flexaton
  • 3 páry maracas
  • Vibra-slap LP 209
  • Cuica Contemporanea
  • 3 cabazy
  • Chocallo Kolberg 1862
  • 3 kombinovatelné shakery LP441T (-S, -M, -L)
  • Shekere Kolberg 1122
  • 3 guira Kolberg 1452, 1457, 1459
  • Merengue Guiro LP305
  • 2 anklungy
  • Geophon Kolberg 1375
  • Rakatak Kolbeg 1729
  • Devil Chase
  • Bones Kolberg 1261
  • Binsasara Kolberg 1253T
  • Sistrum Kolberg 1901
  • Vodní buben
  • Lotosová flétna Kolberg 2271G
  • Ústní siréna Kolberg 2297
  • Elektrická siréna Kolberg 1894
  • Marimbula Schlagwerk
  • Kalimba Treble amplifikovaná Paul Tracey
  • Elektronická bicí souprava Roland V-Drums

 

Stojany

  • Stavebnicový systém Kolberg

Percussion ensemble JAMU

Těžko bychom dohledali počátky hraní na bicí nástroje v ansámblu (souboru, tlupě, skupině – říkejme tomu jakkoliv). Z faktu, že bicí nástroje jsou kromě lidského hlasu nejstaršími hudebními nástroji na Zemi, logicky vyplývá, že dávno v hlubinách historie se primitivní předměty i s jejich „hráči“ mohly seskupovat do větších celků. Ať si vezmeme africké bubeníky, středoamerické marimbisty, indonéský gamelan, či basilejské bubeníky, jen těchto několik příkladů nám může posloužit jako neúplný doklad hustých kořenů fenoménu komorní hudby, který se nazývá Percussion Ensemble – soubor bicích nástrojů.
V sofistikované a institucionalizované podobě se tento druh ansámblu ustálil v průběhu 20. století, v souvislosti s celosvětovým boomem hry na bicí nástroje všech oblastí. Vývoj probíhal počínaje prvními pokusy zařadit sólovou pasáž bicího ansámblu do jinak celoorchestrálně notované skladby (E. Schulhoff: Suita v novém stylu – 1921, A. Čerepnin: Symfonie č. 1 – 1927, D. Šostakovič: opera Nos – 1928), přes první samostatné opusy let třicátých (A. Roldán: Rítmica č. 5 a 6 – 1930, E. Varèse: Ionisation – 1931, rovněž H. Cowell, W. Russell a J. Beyerová) a počátku čtyřicátých (C. Chávez: Toccata – 1942, řada titulů J. Cage, L. Harrisona), až po velké kompozice druhé poloviny 20. století (např. I. Xenakis, K. Stockhausen, A. Jolivet, M. Kabeláč, W. Rihm, A. Myoshi, S. Reich, M. Kagel, T. Takemitsu).
Přelomovým momentem je rok 1962, kdy vznikl dodnes fungující soubor Les Percussions de Strasbourg. Díky němu, ale i dalším následně vznikajícím profesionálním ansámblům (Kroumata, Nexus, Amadinda ad., u nás DAMA DAMA) vzniká početná literatura pro Percussion Ensemble. Na rozdíl od početně ustálených komorních sestav – smyčcové kvarteto, dechové kvinteto, klavírní trio – s přesně padnoucím repertoárem, není literatura pro Percusssion Ensemble na počet hráčů omezena. To je výhodné zejména ve školním prostředí, kde bývají počty studentů proměnlivé. V roce 1950 byla ansámblová hra bicích nástrojů poprvé akceptována ve studijních plánech na amerických univerzitách. Od té doby se ujal zvyk, že každá univerzitní třída bicích nástrojů má svůj studentský ansámbl, který je její jakousi výkladní skříní. Nejinak je tomu na JAMU v Brně.
Percussion Ensemble JAMU v roce 1997 založil a jeho uměleckým vedoucím je prof. Martin Opršál. Soubor působí v rámci výuky komorní hry na Katedře bicích nástrojů Hudební fakulty JAMU. Předmět kromě svého základního poslání vychovávat studenty k detailní práci v malém ansámblu slouží rovněž k nácviku skladeb pro koncertní vystoupení na fakultě i mimo ni. Soubor své kvality prokázal na řadě samostatných vystoupení a festivalů u nás i v zahraničí. Provedl české premiéry stěžejních skladeb svého repertoáru – např. Ionisation Edgarda Varèse (2010!) či Music for 18 Musicians Steve Reicha (2003).
Souborem za dobu jeho existence prošli dnes již etablovaní hráči (Peter Kosorín – Slovenská filharmonie, Lukáš Krejčí, Radek Tomášek, Petr Hladík – Filharmonie Brno, Martin Kleibl – JAMU Brno, Dalibor Němec – Státní opera Praha, Tomáš Rolek, Kristýna Karchová, Gabriel Chila – Národní divadlo Brno, Tereza Nosková, Bohdan Šebestík, Zuzana Mečárová, Miroslav Greman – pedagogové českých a slovenských konzervatoří, z dalších např. Štefan Bugala, Jitka Roudnická, Emil Machain, Jakub Tengler, Stanislav Pliska, Ján Fiala). Tento výčet potvrzuje realitu, že personální obsazení ansámblu není stálé, nýbrž se neustále proměňuje podle každoročního aktuálního stavu studentstva. Proto i repertoár se mění a rozvíjí.

Výběr z vystoupení souboru mimo fakultu

Expozice nové hudby Brno 2001 (stará Vaňkovka)
Mladé pódium Karlovy Vary 2002 (Galerie umění)
Marathon Praha 2002 (divadlo Ponec)
Concentus Moraviae 2003 (Mikulov)
Sommersprossen Rotweil 2004 (Německo)
Expozice nové hudby Brno 2005 (Dům umění)
Percussion Summit Banská Bystrica, Liptovský Mikuláš 2007 (Slovensko)
Expozice nové hudby Brno 2010 (Besední dům)
Zahajovací představení Divadla na Orlí 2012
Projekt Médeia 2014 (Divadlo na Orlí)
MHF Janáček Brno 2014 (HF JAMU)
Carl Orff: Chytračka (verze se 2 klavíry a bicím ansámblem) 2017 (Divadlo na Orlí)
Mladá krev 2019, 2020 (cyklus Filharmonie Brno)