Hudební fakulta JAMU - U3V - Nabídka kurzů - Nabídka kurzů pro akademický rok 2015/16

Nabídka kurzů pro akademický rok 2015/16  

Historická hudba Unlimited

Básníci klavíru

Jazz vážně, nevážně, ale hlavně odvážně


Historická hudba Unlimited

SOUBOR 6 dvouhodinových PŘEDNÁŠEK NA TÉMA HISTORICKÁ HUDBA DO ROKU 1800 + HUDEBNÍ DĚNÍ V BRNĚ A NA JIŽNÍ MORAVĚ V HISTORICKÝCH SOUVISLOSTECH + 2 EXKURZE ZAMĚŘENÉ NA VARHANNÍ NÁSTROJE V BRNĚ.

Trvání jedné přednášky: 100 min
Cena kurzu: 980,- Kč
AKTUÁLNĚ: znovu spuštěn od října 2015!
Přihlášky jsou přijímány do: 30. září 2015.
kamila-glugarova

Vývoj varhan

Přednášející: prof. MgA. Kamila Klugarová

Varhany jsou nástrojem s velice živou historií, která skrývá spoustu překvapivých zvratů a specialit. Prof. Kamila Klugarová bude průvodcem napínavého příběhu.

martin-hroch

Od cembala ke klavíru, aneb dobrodružství interpretace

Přednášející: MgA. BcA. et BcA. Martin Hroch

V průběhu 18. století se zásadně změnil obraz klávesových nástrojů. Z cembal se vyvinul nový nástroj, klavír, který prodělal po dlouhých porodních bolestech vzestupnou cestu. Martin Hroch vysvětlí, jak vývoj hudby souvisí s vývojem nástroje.

Ornamentika v barokní hudbě

Přednášející: MgA. BcA. et BcA. Martin Hroch

Na rozdíl od dnešní hudební praxe musel barokní interpret umět přidat své vlastní ingredience do hudebního díla. Jak ornamentovat barokní hudbu a kde jsou hranice dobrého vkusu? Martin Hroch provede bohatstvím atraktivní barokní hudební módy.

jan-cizmar

Loutna – nástroj nejen z pohádek

Přednášející: Bc. Jan Čižmář, M.A., B.A., dipl. um.

Loutna je dnes známá nejspíš pouze z pohádek. V renesanci a baroku však šlo o oblíbený a důležitý nástroj s rafinovanou konstrukcí, který je opředen i spoustou symboliky a filosofie. Navíc se pod pojmem loutna skrývá celá řada velice různorodých nástrojů. Loutnovým světem vás provede Jan Čižmář, který poodkryje i roušku dnes zapomenutého hudebního odkazu 300leté tradice tohoto nástroje.

barbara-willi

Číslovaný bas – počítat s hudbou aneb záhada generálního basu odhalena

Přednášející: prof. Barbara Maria Willi, Ph.D.

Improvizace doprovodů z čísel je jedna z mnoha velkých záhad barokní hudby. Interpret musí znát pravidla a zároveň intuitivně vycítit styl a výraz, aby mohl dobře doprovázet na cembalo a jiné generálbasové nástroje. Barbara Maria Willi srozumitelnou formou představí několik možností této fascinující techniky.

jana-slimackova

Co je vlastně stará hudba?

Přednášející: Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D.

Dnes běžně používaný pojem stará hudba skrývá širokou hudební oblast. Kde však stará hudba začíná a kde končí? Jde jen o historické vymezení hudby, nebo má další atributy? K čemu dospělo hnutí staré hudby na počátku 21. století? Za pomoci hudebních ukázek našich a zahraničních souborů se pokusí tyto otázky zodpovědět Jana Michálková Slimáčková.

Varhanní exkurze I - návštěva kostela Nanebevzetí Panny Marie (tzv. Jezuitského) s nejnovějšími varhanami v Brně.
Varhanní exkurze II - návštěva kostela Jana Amose Komenského (tzv. Červeného) s jedinými zachovalými ryze romantickými varhanami v Brně.

Básníci klavíru

alice-rajnohova

Vitulka má narozeniny!

Přednášející: MgA. Alice Rajnohová, Ph.D.

Vítězslava Kaprálová by letos oslavila 101. narozeniny, kdyby jí osud nenadělil pouhých 25 let života. Její klavírní dílo stále získává na oblibě.

jan-jirasky

S kladívky a bez brk

Přednášející: doc. MgA. Jan Jiraský, Ph.D.

Klavír byl na počátku 18. století nazýván cembalo con martellini e senza penne (s kladívky a bez brk). Během 18. a 19. století se rychle vyvíjel a stal se nejoblíbenějším hudebním nástrojem. Přednáška je věnována jak historickým zajímavostem, tak i vlastnostem současných nástrojů jednotlivých výrobců.

Starý zákon klavírní hudby

Přednášející: doc. MgA. Jan Jiraský, Ph.D.

J. S. Bach a jeho Dobře temperovaný klavír ovlivnili celou další budoucnost klavírní hudby. Nadčasové dílo skýtá i 331 let od géniova narození mnoho rozporuplných otázek.

Básníci klavíru – F. Liszt, B. Smetana. E. Grieg

Přednášející: doc. MgA. Jan Jiraský, Ph.D.

Národní kultury ovládly romantickou klavírní scénu. Tvorba jednotlivých autorů je vždy originální, zároveň má mnoho společného.

Řeč v hudbě – hudba v řeči

Přednášející: doc. MgA. Jan Jiraský, Ph.D.

V dnešním globalizovaném světě si musí interpret doslova pěstovat cit pro národní kultury a charaktery, z nichž vyrůstala tvorba nejednoho skladatele. Právě jazyk je vedle folklóru jedním z nejjasnějších vodítek stylové interpretace

Lev s bílou hřívou

Přednášející: doc. MgA. Jan Jiraský, Ph.D.

Leoš Janáček (říkal si Leo, Lev) patří dnes k nejhranějším skladatelům 20. století. Jeho klavírní dílo se vyjímá v repertoáru světových pianistů. Jak vznikaly jeho skladby a čím jsou skutečně inspirovány?

 

Básníci klavíru – F. Chopin

Přednášející: doc. Mgr. Vladimíra Sláviková

Jeho prsty překrásně zpívaly, kouzlily, pluly a tančily v klávesách. A díky jeho skladbám může tento pocit zažít každý klavírista.

Básníci klavíru – R. Schumann

Přednášející: doc. Mgr. Vladimíra Sláviková

Mystický německý romantik, který ovlivnil mnoho svých nástupců.

 

Velké osobnosti klasicismu v zrcadle klavírní literatury – L. van Beethoven

Přednášející: doc. Mgr. Daniela Velebová

V životě i ve své hudbě říkal Beethoven věci jaksi přímo a pravdivě. Charakteristika osobnosti skladatele, klíčové životní momenty a jejich průměty do klavírního díla.

helena-weiser

Slavní klavírní interpreti minulosti

Přednášející: Mgr. Helena Weiser

Zlatá éra klavírního umění zasáhla až do doby rozvoje záznamu zvuku a obrazu. Díky tomu máme možnost i dnes posoudit umění dávno zapomenutých osobností klavírní interpretace a porovnat je s jejich mladšími kolegy.

Jazz vážně, nevážně, ale hlavně odvážně

jan-pribil

Z čeho se zrodil jazz? A proč?
aneb nejen afroamerický folklór jakožto rozbuška v procesu vzniku jazzu a moderní populární hudby

Přednášející:Mgr. Jan Přibil, DiS.

Kolem roku 1619 byli do Severní Ameriky deportováni první otroci z Afriky. Kdyby jen američtí námořníci tušili, že vedle cenné pracovní síly přivážejí na svých lodích
i zárodky umělecké formy nesmírné hodnoty! Vznikl tak afroamerický hudební folklór, jehož význam tkví v tom, že to byl zřejmě nejvýznamnější činitel v procesu vzniku i dalšího vývoje jazzu a celého širšího fenoménu hudby jazzového okruhu. Pojďme společně prozkoumat, jak americkou hudbu ovlivnily plantážní halekačky či pracovní písně černošských trestanců, spirituály a gospely z baptistických kostelů, minstrelská představení parodující těžký úděl nucených přistěhovalců, blues z jižanských předměstí nebo třeba ragtime z vyšších společenských vrstev kreolské společnosti. Většina těchto útvarů je i dodnes patrná v jazzové tvorbě, což můžeme demonstrovat i na klíčových albech jazzové historie. Zamysleme se nad střetem kultur a civilizací, který vedl ke vzniku první ryze globální umělecké formy vyjádření.

Jak poslouchat jazz?
aneb jak si jej zamilovat...

Přednášející: Mgr. Jan Přibil, DiS.

Co vše je možné identifikovat z jazzové nahrávky pomocí vlastního ucha? Co se lze naučit z poslechu klíčových jazzových alb? Na základě poslechu nejdůležitějších jazzových desek historie budeme demonstrovat funkci jednotlivých nástrojů. Osvětlíme taktéž nejběžnější jazzové formy či strukturu a výstavbu jednotlivých skladeb. Nabízí se též otázka, zda - a do jaké míry – je k poslechu jazzu nutné teoretické zázemí
a souběžný analytický přístup? Jak se vlastně stát dobrým jazzovým posluchačem, který dokáže rozlišit úroveň interpretace atp.? A je to nutné? Komentovaný poslech milníků jazzové historie s průvodcem a společným zamyšlením.

jan-dalecky

Historie jazzu v kostce 1, 2 - charakteristika stylových období, stěžejní nahrávky

Přednášející: MgA. Jan Dalecký

V hrubém dělení můžeme historii jazzu chápat jako paralelu k dějinám lidstva – jazzovým pravěkem jsou jeho kořeny, především vokální, sahající až na počátek 17. století; starověkem je nová instrumentální hudba, vzniklá v New Orleansu po roce 1910; středověk vyplňuje zlatá éra swingu po roce 1932, charakteristická velkým rozmachem big bandů; novověkem je pak moderní jazz, opět spíš v menších formacích, s celou řadou vývojových fází, zhruba od roku 1942 až dodnes. K trojlístku největších postav této zhruba padesátileté historie – Louis Armstrong, Duke Ellington, Charlie Parker, se řadí desítky dalších skvělých hudebníků, zachycených na tisících nahrávek,
z nichž některé zazní jako charakteristický doplněk mluveného slova.
Přednáška 1 se bude zabývat jazzem do roku 1940 (early jazz a swing) a přednáška 2 jazzem poválečným, tedy tzv. moderním.

Osobnosti vokálního jazzu
aneb od Bessie Smith po Bobbyho McFerrina

Přednášející: MgA. Jan Dalecký

Vyjádření zpěvem je absolutní lidskou přirozeností a lidský hlas dokáže přenést možná větší množství emocí než kterýkoliv instrument. I neznámější osobnost jazzu Louis Armstrong je znám především díky svému charizmatickému chrapláku. Zpěv je nedílnou součástí historie jazzu a pro mnoho posluchačů sloužil jako brána do jeho hudebního světa. Nahlédnutí do života a tvorby nejslavnějších jazzových vokalistů v čele s Carmen McRae, Sarah Vaughan, Ellou Fitzgerald či Jonem Hendricksem bude exkurzí skutečné esence jazzu.

Big bandy v kostce vzestup a pád jazzového big bandu

Přednášející: MgA. Jan Dalecký

Královská disciplína v jazzu, tak lze nahlížet obor srovnatelný ve vodáctví s osmiveslicí s kormidelníkem. Big band znamená soubor nejméně 10 hráčů, v němž nositelé melodie – dechové nástroje jsou zastoupeni více hudebníky hrajícími v sekcích. Jejich vývoj zhruba v letech 1925 až 1942 dospěl až k počtu 17 lidí a ustálil se na 4 trumpetách, 4 trombonech, 5 saxofonech a rytmické sekci klavír (klávesy)-kytara-basa-bicí. Tento model platí dodnes a navzdory stejné „normě" není výsledný zvuk díky imaginaci skladatelů a aranžérů vůbec stejný či dokonce podobný. Big bandy přežily i onen pád v době nástupu moderního jazzu, po němž následoval zhruba od poloviny 60. let minulého století nový rozmach této královské disciplíny.

Vývoj jazzu vs. vývoj klasické hudby srovnání, styčné body

Přednášející: MgA. Jan Dalecký

Podobně jako existuje podobnost vývoje jazzu s dějinami lidstva, najdeme velkou podobnost jednotlivých kapitol se střídáním stylových epoch artificiální hudby, počínaje renesancí, přes baroko, klasicismus, romantismus a novější kompoziční postupy – impresionismus, atonalita, dodekafonie ad. V určitých bodech vývoje se oba světy sblížily či protnuly a ovlivnily. Jako příklady vidíme tzv. symfonický jazz Orchestru Paula Whitemana (G. Gershwin: Rhapsody in Blue), spolupráci moderních skladatelů s jazzovými hudebníky (Béla Bartók a Benny Goodman v triu „Kontrasty", Igor Stravinskij a Woody Herman v „Ebony Concertu" ad.) nebo obdivuhodně obojživelný talent Wyntona a Branforda Marsalisových, prvotřídních jazzmanů a současně interpretů artificiální hudby na stejně vysoké úrovni.

vilem-spilka

Jazz life
sociálně-historický kontext jazzu, sex, drugs and jazz

Přednášející: MgA. Vilém Spílka

Umělecké disciplíny jsou nemilosrdným zrcadlem dění ve společnosti. Ať už to je Pablo Picasso nebo třeba Charlie Parker, umělci vždy reflektují události s odzbrojující upřímností. Přednáška osvětlí sociální kontext vzniku a vývoje jazzového žánru, dotkne se životních trablů stěžejních jazzových figur a pokusí se najít společenské příčiny umělecké rozervanosti těch, kteří v průběhu historie formovali podobu jazzu. Jazz life je často synonymum pro životní pouť trpitele, pokusíme se tedy osvětlit, zda i v současnosti má život jazzmanů hořkou příchuť.

Enfant Terrible jazzu kontroverzní osobnosti jazzového žánru

Přednášející: MgA. Vilém Spílka

Každý žánr má svoje nespoutané osobnosti a jazz jimi doslova překypuje. Tahle přednáška umožní frekventantům nahlédnout do zákulisí tvorby největších géniů
a položí otázky, zda by jejich tvorba mohla být srovnatelně atraktivní a hluboká, kdyby jim byly naděleny jiné volní a charakterové vlastnosti. Mezi jazzové enfant terrible patří beze sporu např. Billie Holliday, Charlie Parker, Charles Mingus, Miles Davis, Chet Baker, Art Pepper nebo John Coltrane a všichni tihle se dostanou na přetřes.